Game Boy Advance byl v roce 2001 malý zázrak. Do pouzdra o velikosti dlaně se vešel dvaatřicetibitový procesor, dvě stě čtyřicet bodů na šířku a zvuk, který zvládl přehrát skoro cokoliv. Nintendo tím do kapsy nacpalo výkon, na jaký jsme si doma zvykli u Super Nintenda. A pak udělalo jedinou chybu, kvůli které si tuhle konzoli většina lidí pamatuje: zapomnělo na ni posvítit. Tohle je příběh handheldu, který byl technicky o generaci napřed a fyzicky o krok pozadu — a taky zpráva o tom, že nám do skladu právě dorazilo sto dvacet her na něj.
Co byl Game Boy Advance
Game Boy Advance je kapesní herní konzole Nintenda, která se v Japonsku začala prodávat 21. března 2001, v Severní Americe 11. června a u nás v Evropě 22. června téhož roku. Navazovala na Game Boy Color, jenže na rozdíl od něj nešlo o vylepšení téže mašiny — GBA je úplně nová konzole šesté generace s procesorem ARM7, která vedle sebe nese i starý osmibitový čip, aby uměla zahrát všechno předchozí.
Celá řada Game Boy Advance — tedy původní model, obě verze SP i Game Boy Micro dohromady — se prodala v jednaosmdesáti a půl milionech kusů. Výroba skončila v roce 2010. Vyšlo na ni přes tisíc her, mezi nimi několik takových, kvůli kterým se konzole sbírá dodnes.
A taky spousta takových, které tu už dávno byly. K tomu se dostaneme.
Nejlepší displej, na který nebylo vidět
Původní GBA měl reflexní displej. Žádné podsvícení, žádné přisvícení — obraz byl vidět jen díky světlu, které na displej dopadlo zvenčí. Na sluníčku to fungovalo výborně, v pokoji to šlo, v autě po setmění jste hráli poslepu. Prodávaly se kvůli tomu lampičky na klip, lupy s podsvícením a všelijaké další berličky — jednu takovou, ohebný Worm Light, máme mimochodem zrovna skladem.
Nintendo problém přiznalo na jaře 2003, kdy přišel Game Boy Advance SP — v Japonsku v únoru, u nás o měsíc později. Sklopné tělo, dobíjecí lithiová baterie místo dvou tužkovek a — konečně — svítící displej. Jenže to první SP nebylo podsvícené, ale přisvícené: světlo šlo z boku přes vrstvu před displejem. Bylo to nesrovnatelně lepší než nic a pořád to nebylo ono. Barvy byly vymyté a obraz měl nádech do žluta.
Teprve v roce 2005 přišla tichá revize se skutečným podsvícením zezadu. Nintendo ji v Evropě nijak neoznámilo, nezměnilo krabici a jen v Severní Americe na obal připsalo poznámku. V Evropě vyšla jen ve třech barvách a jediná z nich, Surf Blue, byla pro tuhle verzi nová — zbylé dvě, Pink a Tribal, se předtím prodávaly i ve staré podobě. Poznat je zvenčí je tedy prakticky nemožné a jediná jistota je štítek na spodní straně konzole:
- AGS-001 — přisvícený displej (frontlit), 2003
- AGS-101 — podsvícený displej (backlit), 2005, v Evropě 2006 a jen v malém množství
Rozdíl mezi těmi dvěma čísly dělá u sběratelů dodnes několikanásobný rozdíl v ceně. Když si někde kupujete „podsvícené SPčko", tohle je to jediné, co se vyplatí ověřit.
Tři těla a jedno písmeno navíc
Game Boy Advance existuje ve třech konstrukcích a každá má vlastní modelové označení, které je vytištěné na spodní straně:
- AGB-001 — původní GBA na šířku, dvě tužkové baterie, reflexní displej (2001)
- AGS-001 / AGS-101 — Game Boy Advance SP, sklopné tělo, dobíjecí baterie (2003, resp. 2005)
- OXY-001 — Game Boy Micro, miniaturní verze s vyměnitelnými čelními panely (2005)
Game Boy Micro byl poslední konzole, která nesla jméno Game Boy. Byl krásný, měl výborný podsvícený displej a prodalo se ho jen dva a půl milionu kusů — na Nintendo propadák. Měl totiž dvě vady: byl tak malý, že se do dospělé ruky pořádně nevešel, a jako jediný z celé rodiny neuměl zahrát staré hry z Game Boye a Game Boy Coloru. Kdo si ho kupoval jako „malé GBA", nestačil se divit.
Parametry
- Procesor: 32bitový ARM7TDMI na 16,78 MHz, k tomu osmibitový koprocesor pro starší hry
- Operační paměť: 288 kB RAM, 96 kB video RAM
- Displej: reflexní TFT LCD, 240 × 160 bodů, 61,2 × 40,8 mm, 32 768 barev
- Zvuk: čtyři kanály zděděné z Game Boye plus dva nové pro digitální vzorky, mono reproduktor, stereo do sluchátek
- Napájení: 2× tužková baterie AA (SP a Micro dobíjecí lithiová)
- Médium: ROM kazeta
- Hra ve více lidech: propojovací kabel, u některých her až pro čtyři hráče z jedné kazety
Ten osmibitový koprocesor je detail, který stojí za povšimnutí. Nintendo do čipu GBA zabudovalo celé staré jádro z Game Boye — konzole tedy staré hry neemuluje, ona je doslova hraje na původním hardwaru. Proto fungují bez jediného zaškobrtnutí, včetně těch, které si s hardwarem dělaly, co chtěly.
Konzole, která uměla zahrát skoro všechno
Zpětná kompatibilita je věc, kterou GBA umí líp než většina konzolí před ní i po ní. Do slotu strčíte kazetu z Game Boye nebo Game Boy Coloru a prostě to jde. Jediná výjimka je Game Boy Micro, který tuhle schopnost obětoval kvůli velikosti.
A šlo to i opačným směrem, ven z kapsy. V roce 2003 vyšel Game Boy Player — příslušenství, které se připojilo zespodu ke GameCube a udělalo z televize obrovský Game Boy. Hrálo všechno: GB, GBC i GBA, a to s normálním ovladačem v ruce. Pro spoustu lidí to byla jediná možnost, jak si Advance zahrát bez mhouření očí.
Když v roce 2004 přišel Nintendo DS, měl ve spodní hraně slot na kazety GBA — takže i DS a DS Lite jsou plnohodnotné přehrávače Advance her. Teprve DSi z roku 2009 slot vypustilo a tím řada definitivně skončila. Poslední konzolí Nintenda, která v Evropě a Americe uměla zahrát původní Game Boy, tak zůstalo podsvícené SP.
Kapesní muzeum
Když si projdete, co na Game Boy Advance skutečně vyšlo, narazíte na jednu věc, kterou dobové recenze zmiňovaly spíš mezi řádky: obrovská část knihovny nejsou nové hry. Jsou to porty, převody a kompilace.
Advance uměl přesně to, co Super Nintendo, což vydavatele svedlo k jednoduchému nápadu — vzít deset let starý katalog a znovu ho prodat. A tak na kapesní konzoli vyšlo Super Mario World, Yoshi's Island, Donkey Kong Country, Super Ghouls 'n Ghosts, Final Fight nebo Street Fighter Alpha 3. Nintendo z toho udělalo celou řadu s názvem NES Classics: původní Super Mario Bros., Donkey Kong, Excitebike nebo Ice Climber na samostatných kazetách, jedna hra na jedné kazetě, přesně jako v roce 1985.
Druhá vlna přišla z arkád a z počítačů. Namco, Konami, Atari, Activision a Sega vydaly každý svou sbírku automatovek. A pak tu byla řada převodů, u kterých se pořád ještě nechápe, jak vůbec můžou běžet: Doom, Doom II, Duke Nukem, Serious Sam a SimCity 2000 na konzoli velikosti peněženky.
Byl tu i formát, na který se dnes skoro zapomnělo — Game Boy Advance Video, tedy celé díly kreslených seriálů na šedivé kazetě. Jednu takovou, s Yu-Gi-Oh!, máme ve skladu taky.
Kdybyste v roce 2005 chtěli ukázat někomu čtyřicet let videoherní historie a měli k tomu jednu jedinou konzoli, vybrali byste si tuhle. Game Boy Advance je kapesní muzeum, které se náhodou umí i samo bavit.
Boktai: hra, kterou nešlo dohrát v noci
Jestli existuje jedna hra, která shrnuje, co všechno šlo s kazetou GBA vyvést, je to Boktai: The Sun is in Your Hand od Konami z roku 2003. Produkoval ji Hideo Kojima, hrajete v ní lovce upírů a vaše hlavní zbraň střílí sluneční světlo.
A ono je opravdu sluneční. V kazetě je zabudované světelné čidlo, které měří, kolik je kolem vás skutečného slunce, a podle toho se hra chová. V zamračený den se hraje hůř. V noci nejde dobít zbraň vůbec. Aby to čidlo mělo šanci něco naměřit, je celý plastový obal kazety průhledný — a právě proto vypadá jinak než všechny ostatní.
Byl to nápad, který v Česku narazil na drobný problém jménem podzim. A byl to taky nápad, který se dodnes nedá emulovat úplně poctivě: buď máte tu kazetu a jdete ven, nebo si o slunci jenom čtete.
Náš kus je evropská verze s kódem AGB-U3IP-EUR a je jednou ze sto dvaceti kazet, o kterých je zbytek tohohle článku.
Co nám přišlo do skladu
Na konci srpna 2026 jsme nafotili a připravili k prodeji sto dvacet her na Game Boy Advance — sto dvanáct různých titulů, ceny od 99 do 3 499 Kč, polovina pod čtyři stovky. Všechny jsou to samotné kazety bez krabiček, což je u téhle konzole naprostá většina toho, co se vůbec dochovalo: papírové krabice se v roce 2003 vyhazovaly stejně samozřejmě jako obal od žvýkačky. Celá dávka je v kategorii GBA hry, kde jich po nahrání bude kolem dvou stovek.
Sedm kusů z té dávky stojí za samostatný odstavec.
Alien Hominid
Nejdražší kus celé dávky a je to zaslouženě. Alien Hominid začal jako flashová hra na Newgrounds, dostal se na velké konzole a v roce 2006 vyšel i na GBA — jenže výhradně v Evropě a v době, kdy se konzole už dávno neprodávala. Malý náklad plus pozdní datum vydání dělají z evropské kazety jednu z nejhledanějších věcí na téhle platformě. My ji máme.
The Legend of Zelda: The Minish Cap
Poslední Zelda vytvořená přímo pro Game Boy Advance a podle mnoha lidí ta nejhezčí věc, jakou konzole zvládla nakreslit. Vedle ní máme i A Link to the Past se Four Swords na jedné kazetě, což je ta samá hra ze SNESu doplněná o kooperativní režim pro čtyři hráče.
Steel Empire
Steampunková střílečka, která původně vyšla v roce 1992 na Mega Drive a o dvanáct let později se objevila na Advance. Právě tenhle typ převodu je pro GBA typický — a právě proto se dnes prodává dráž než originál, ze kterého vznikl.
Metal Slug Advance
Na rozdíl od většiny věcí kolem není tohle port z automatu, ale úplně nový díl vyrobený pro GBA. SNK ho vydalo v roce 2004 a od ostatních Metal Slugů se liší i tím, že hrdinu posilujete kartami, které cestou sbíráte.
Metroid Fusion
Přímé pokračování Super Metroidu. V Americe vyšlo 18. listopadu 2002, tedy přesně ve stejný den jako Metroid Prime na GameCube — Nintendo tehdy vypustilo dvě Metroidovky najednou. Vedle něj v kategorii Metroid najdete i další díly řady.
Doom a Doom II
Od každého máme shodou okolností po dvou kusech. Doom se v roce 2001 stal jednou z prvních her, které na Advance ukázaly, že tahle konzole není hračka — a dodnes je to nejlepší argument v jakékoli hospodské debatě o tom, co všechno šlo v roce 2001 nacpat do kapsy.
NES Classics
Z téhle řady jsme vyfotili Donkey Konga, Super Mario Bros., Excitebike, Ice Climber a Pac-Mana. Sběratelsky jsou zajímavé právě tou absurditou: v roce 2004 si mohl člověk koupit jednu jedinou hru z roku 1985 na samostatné kazetě, za plnou cenu. A dneska za ně platíme znovu.
Zbytek dávky najdete v kategorii GBA hry, čerstvě přidané kusy pak i mezi novinkami skladem. Konzole a příslušenství, včetně jednoho SP a Game Boy Micro, jsou v GBA konzolích.
Okénko: moje SPčko bylo bráchovo
Roky předtím, než jsem založil Gamehole, jsem si psal sběratelský blog. Následující dva odstavce vycházejí z toho, co jsem si na něj v roce 2014 poznamenal. — Michal
Game Boy Advance SP byl první handheld, který se u nás doma objevil. Nebyl můj, byl bratrův, a já si ho směl půjčovat — což je situace, kterou v české panelákové domácnosti roku 2003 zažil skoro každý mladší sourozenec. Přesně tahle konzole mě přivedla k tomu, co dělám dnes.
O deset let později jsem si na ní vylámal zuby jinak. Rozhodl jsem se přenést podsvícení z SP do Game Boye Color — viděl jsem návod, ve kterém to zvládla sedmnáctiletá holka za pár minut, tak co. Koupil jsem na Aukru odřené stříbrné SP za tři stovky včetně pošty, doma jsem ho při rozbalování upustil na zem a urazil kloub. Pak jsem při rozebírání praskl displej v Coloru. Pak jsem propálil pájkou plochý kabel od podsvícení. A pak, asi třicet vteřin poté, co jsem pájku odložil, se z ní zakouřilo a zemřela taky. Za patnáct minut jsem zlikvidoval tři kusy elektroniky a jedno nářadí.
Dneska mám v sbírce deset kusů z rodiny Advance — sedm SPček včetně jednoho nerozbaleného Platina, tři původní GBA. A pájku už na ně nesahám.
Časté dotazy
Hrají GBA konzole i staré hry z Game Boye?
Ano, s jedinou výjimkou. Původní Game Boy Advance i obě verze SP zahrají kazety z Game Boye a Game Boy Coloru bez jakéhokoli příslušenství — konzole má v čipu zabudované staré osmibitové jádro, takže je doslova hraje, ne emuluje. Game Boy Micro to jako jediný neumí. Naopak GBA hry se do starých konzolí fyzicky nevejdou, kazeta je jinak tvarovaná.
Jak poznám podsvícené SP od toho přisvíceného?
Podle štítku na spodní straně konzole. AGS-101 je podsvícená verze z roku 2005, AGS-001 ta starší přisvícená. Podle barvy ani krabice to v Evropě spolehlivě určit nejde — Nintendo tu revizi neoznámilo a dvě ze tří evropských barev se prodávaly v obou verzích. Jediná evropská barva výhradně pro podsvícený model je Surf Blue.
Proč jsou skoro všechny GBA hry bez krabičky?
Protože se hrály. Kazeta GBA je odolná věc, kterou dítě roku 2003 nosilo v kapse u bundy, zatímco papírová krabice šla do koše hned první týden. Kompletní balení s krabicí a návodem je proto u téhle platformy výrazně dražší než samotná kazeta — a u některých titulů se prakticky nedá sehnat. Samotná kazeta ale funguje úplně stejně dobře a je to naprosto legitimní způsob, jak si tyhle hry pořídit.
Fungují ještě baterie v uložených pozicích?
U her z Game Boy Advance většinou ano, protože velká část titulů ukládá do flash paměti, která baterii nepotřebuje. Několik her — hlavně ty, které mají v sobě hodiny reálného času, jako Pokémon nebo právě Boktai — knoflíkovou baterii má a po dvaceti letech bývá vybitá. Hru to nezastaví, ale funkce navázané na čas přestanou fungovat. Baterie se dá vyměnit.
Vykupujete Game Boy Advance?
Ano, a konzole nás zajímají víc než hry — SP a Micro se u nás objevují nesrovnatelně méně často než kazety. Bereme funkční i nefunkční kusy, s krabicí i bez, včetně příslušenství a náhradních dílů. Napište nám, co máte, ideálně s fotkou.
Zdroje a fotografie
Údaje o hardwaru, datech vydání a modelových označeních vycházejí z anglické Wikipedie a z technických specifikací Nintenda. Počty prodaných kusů pocházejí z výroční zprávy Nintenda o prodejích konzolí. Údaje o naší dávce a cenách jsou z vlastní evidence k 2. 9. 2026.
Fotografie hardwaru — původní GBA, SP model AGS-101, kazeta, Game Boy Player a sloty Nintenda DS — pořídil Evan-Amos pro projekt Vanamo Media a jsou volným dílem (public domain). Fotky jsme pouze zmenšili. Snímky kazet ze skladu jsou naše vlastní.
Další díly najdete v rubrice Retropedie — třeba o konzoli, která chtěla porazit Game Boy, nebo o tom, jak rostou ceny retra.