Mezi Famicomem, který vyšel v Japonsku v červenci 1983, a PlayStationem 2, kterého se do roku 2024 prodalo přes 160 milionů kusů, uběhlo necelých sedmnáct let. Za tu dobu se hry přestěhovaly z cartridge s pár desítkami kilobajtů na DVD, z plochých sprajtů do trojrozměrných světů a z obýváku na internet. V tomhle díle Retropedie projdeme čtyři generace konzolí, které dnes nazýváme klasickými. Podíváme se, co uměly, co se mezi nimi změnilo, na co si z té doby pamatujeme u nás a proč má smysl mít takovou konzoli doma i v roce 2026.
Jak se konzole dělí na generace: dělení není oficiální, ale ustálilo se. Třetí generace jsou osmibitové stroje z osmdesátých let (NES, Master System), čtvrtá šestnáctibitové (Super Nintendo, Mega Drive), pátá první trojrozměrné konzole (PlayStation, Saturn, Nintendo 64) a šestá stroje na přelomu tisíciletí (Dreamcast, PlayStation 2, GameCube, Xbox).
Osm bitů: NES a Master System
Famicom vyšel v Japonsku 15. července 1983, do Evropy se pod jménem NES dostal v září 1986 přes Skandinávii a do zbytku kontinentu včetně Británie v roce 1987. Uvnitř tikal procesor Ricoh odvozený od slavného 6502 na 1,79 MHz (v evropské verzi 1,66 MHz) a pro hru měl k dispozici dva kilobajty paměti. Obraz měl rozlišení 256 × 240 bodů.
Hardware měl tvrdé limity. Na jednom řádku obrazovky se mohlo objevit nanejvýš osm sprajtů, takže když se na jednom místě sešlo víc nepřátel, začaly postavičky blikat. Kdo hrál na NES, ten efekt zná. A bez pomoci zvláštních čipů v cartridgi uměla konzole přečíst jen 32 kilobajtů kódu a 8 kilobajtů grafiky. Výrobci her proto do cartridgí přidávali takzvané mappery, které přepínaly mezi bloky paměti. Díky nim mohly pozdější hry pro NES vypadat a hrát se úplně jinak než ty první.
Na Západě má NES ještě jednu typickou vlastnost: zámkový čip 10NES. Když si s hrou „nerozumí“, třeba kvůli zašlým kontaktům, resetuje konzoli zhruba jednou za vteřinu a červená kontrolka bliká.
Sega Master System vyšel v Japonsku v říjnu 1985 pod jménem Mark III. V Británii stál 99,95 libry. Procesor Zilog Z80 na 3,58 MHz, osm kilobajtů paměti a šestnáct kilobajtů pro grafiku mu dávaly na papíře náskok před NES, na obrazovce měl naráz až 32 barev ze 64. Zvláštní je, kde se prodával: podle odhadů VGChartz z 20,8 milionu kusů skončilo přes 9 milionů mimo Ameriku, Evropu a Japonsko, hlavně v Brazílii, kde ho licenčně vyráběla firma Tectoy. Hry pro NES i Master System máme skladem a u Master Systemu je výběr konzolí neobvykle velký, většinou s hrou Alex Kidd nebo Sonic uloženou přímo v paměti.
U nás ovšem osm bitů znamenalo hlavně něco jiného. Většina dětí na začátku devadesátých let nehrála na originální NES, ale na famiklon: Pegasus, Terminator 2 nebo Micro Genius, levné tchajwanské a čínské kopie japonského Famicomu se žlutými kazetami. O nich jsme psali víc v díle Od žlutých kazet z tržnice po Retrogame burzu. Pár kousků máme i v kategorii famiklonů.
Šestnáct bitů: Super Nintendo a Mega Drive
Sega byla rychlejší. Mega Drive vyšel v Japonsku 29. října 1988 a v Evropě v září 1990, v Británii za 189,99 libry. Postavila ho na procesoru Motorola 68000 na zhruba 7,6 MHz, stejném čipu, jaký měly tehdy počítače Amiga nebo Atari ST. Druhý procesor Z80 se staral o zvuk. Obraz měl šířku 320 bodů a na obrazovce ukázal 61 barev z palety 512.
Super Nintendo přišlo v Japonsku 21. listopadu 1990 a v Británii až 11. dubna 1992. Stálo 150 liber a v krabici bylo Super Mario World. Na papíře mělo pomalejší procesor (až 3,58 MHz), zato silný grafický čip: paleta 32 768 barev, z toho až 256 naráz, a 128 sprajtů. Zvukový čip navrhl Ken Kutaragi ze Sony, tedy člověk, který o pár let později stál u zrodu PlayStationu.
Nintendo mělo navíc dvě chytré zbraně. Mode 7 uměl otáčet a zvětšovat celou vrstvu obrazu, a tak mohla dráha v F-Zero ubíhat do perspektivy. A když konzole sama na něco nestačila, přidal se čip do cartridge. Super FX ve Star Foxu kreslil skutečné trojrozměrné polygony na šestnáctibitovém stroji.
Sega odpovídala reklamou. Pojem „blast processing“, kterým v Americe vysvětlovala rychlost Sonica, žádnou skutečnou funkci konzole neoznačoval, byl to marketing. Sonic se ale do krabice s Mega Drivem dostal v roce 1991 a ta hra si reklamu zasloužila.
Velikost her mezitím rostla. Největší cartridge pro Super Nintendo, například Tales of Phantasia nebo Star Ocean, měly 48 megabitů, tedy šest megabajtů. Na Mega Drivu byl rekordman Super Street Fighter II s pěti megabajty. To je zhruba jedna fotka z dnešního mobilu.
Oficiálně se šestnáct bitů do Česka dostalo brzy. Nintendo sem vstoupilo v roce 1992 s Game Boyem a NES a Super Nintendo přidalo v roce 1993. Segu podle archivu Sega Retro dovážel od října 1992 Datart. V naší nabídce jsou konzole Super Nintendo, Mega Drive obou modelů a k nim hry pro SNES a hry pro Mega Drive.
Třetí rozměr: PlayStation, Saturn a Nintendo 64
V polovině devadesátých let se všechno změnilo. Hry přestaly být obrázky, které se posouvají po obrazovce, a začaly se skládat z polygonů. Ještě než došlo na PlayStation, zkusilo to šest jiných strojů na cédéčkách a žádný neuspěl. Jejich příběh jsme sepsali v díle Než přišel PlayStation.
PlayStation vyšel v Japonsku 3. prosince 1994 a v Evropě 29. září 1995 za 299 liber. Měl procesor MIPS na 33,87 MHz, dva megabajty paměti, megabajt pro grafiku a k tomu koprocesor, který počítal trojrozměrnou geometrii. Hry nosil na cédéčku, kam se vešlo zhruba stokrát víc dat než do cartridge pro Super Nintendo.
Kdo si dnes PlayStation pustí, všimne si, že se textury na stěnách při pohybu kamery „kroutí“ a rohy předmětů jemně poskakují. Konzole totiž neuměla perspektivně správně namapovat texturu na polygon a nepočítala s polohou bodů na zlomky pixelu. Neměla ani Z-buffer, takže pořadí, v jakém se polygony kreslí, musela řešit sama hra. Dnes podle toho PlayStation poznáte na první pohled.
Nintendo 64 vyšlo v Japonsku 23. června 1996 a do Evropy dorazilo až 1. března 1997 za 249,99 libry. Za dva měsíce Nintendo v Británii zlevnilo na 149,99. Technicky bylo o krok dál: procesor na 93,75 MHz, grafický koprocesor od Silicon Graphics, Z-buffer a vyhlazování textur. Proto hry pro N64 vypadají měkčeji, někdy až rozmazaně, zatímco na PlayStationu jsou ostré a zrnité.
Nintendo ale zůstalo u cartridge. Měla výhodu v rychlosti (žádné nahrávání) a v ochraně proti kopírování, jenže byla dražší a vešlo se do ní nanejvýš 64 megabajtů proti zhruba 650 na cédéčku. Hry pro N64 proto šetřily na hudbě, filmových scénách i texturách. Sega mezitím se Saturnem doplatila na složitost: dva procesory Hitachi a grafika postavená na čtyřúhelnících se programovaly hůř než PlayStation. Saturn přitom začal dobře, na konci roku 1994 se ho v Japonsku prodalo víc než PlayStationu. Celkem skončil na 9,26 milionu kusů, PlayStation na více než 102 milionech.
Ovladač dostal páčku
Pro hráče byla nejviditelnější změna v ruce. Ovladač Nintenda 64 měl v roce 1996 analogovou páčku přímo ve standardním balení, jako první z velkých konzolí. Super Mario 64 bez ní nejde hrát. Sony odpovědělo v Japonsku v dubnu 1997 ovladačem Dual Analog a v listopadu 1997 DualShockem se dvěma páčkami a dvěma vibračními motory. Vibrace přitom přišly první u Nintenda: Rumble Pak vyšel v dubnu 1997 se Star Fox 64, v Evropě o půl roku později s Lylat Wars. Původní PlayStation ovladač bez páček, Dual Analog a DualShock se dodnes dají koupit vedle sebe a ten rozdíl v ruce je cítit.
K PlayStationu patřila i paměťová karta se 128 kilobajty, rozdělenými na patnáct bloků. Kdo měl jednu kartu na všechny hry, zažil to dilema, kterou uloženou pozici smazat.
Do Česka PlayStation oficiálně dorazil v červnu 1996. Tady začala éra, na kterou vzpomíná celá jedna generace. Konzole byla drahá a hry ještě dražší, a tak se po republice rozšířilo čipování: do konzole se připájel čip, po kterém spouštěla i vypálené disky. Byla to nelegální, ale masová věc. Od roku 1998 vycházel Oficiální PlayStation magazín s demo diskem, takže se hry daly vyzkoušet i bez kupování. PlayStation je dnes u nás nejsnáz dostupná konzole své generace, v kategorii hry pro PS1 jich máme přes sto a vedle toho konzole PS1 i menší PS one. Najdete u nás i hry pro N64 a pro Saturn.
Šestá generace: DVD, pevný disk a internet
Poslední generace, kterou ještě řadíme mezi klasiky, začala Dreamcastem. Sega ho vydala v Japonsku 27. listopadu 1998 a v Evropě 14. října 1999. Měl procesor Hitachi SH-4 na 200 MHz, šestnáct megabajtů paměti, vlastní disky GD-ROM se zhruba gigabajtem dat a vestavěný modem. Paměťová karta VMU měla vlastní displej. Sega ale na konci ledna 2001 oznámila konec výroby.
PlayStation 2 vyšel v Japonsku 4. března 2000 a v Evropě 24. listopadu 2000, v Británii za 299 liber a v Německu za 869 marek. Procesor Emotion Engine na 294,9 MHz měl k ruce 32 megabajtů paměti. Konzole přehrávala DVD filmy a spouštěla i hry z prvního PlayStationu, takže si majitelé PS1 nemuseli pořizovat novou knihovnu od nuly. Ovladač DualShock 2 vypadal stejně jako předchůdce, ale jeho tlačítka rozlišovala sílu stisku.
Výsledek zná každý. Podle Sony se PS2 prodalo přes 160 milionů kusů a je to nejprodávanější konzole všech dob. V Japonsku se vyráběla až do konce roku 2012.
Nintendo GameCube přišel do Evropy 3. května 2002 za 199 eur. Byl malý, měl na boku ucho na nošení a hry na osmicentimetrových discích s kapacitou zhruba 1,5 gigabajtu. Uvnitř procesor IBM Gekko na 485 MHz a čtyřicet megabajtů paměti. Prodalo se ho 21,74 milionu, což je na Nintendo málo, ale knihovna je dnes mezi sběrateli jedna z nejoblíbenějších.
Microsoft vstoupil do hry s Xboxem, který byl v podstatě počítač: procesor Pentium III na 733 MHz, grafika Nvidia, osmigigabajtový pevný disk a síťový port. V Evropě vyšel 14. března 2002 za 479 eur a už 26. dubna 2002 Microsoft zlevnil na 299. Služba Xbox Live, na které se hrálo přes internet s hlasovým chatem, přišla do Evropy v březnu 2003. Filmy z DVD Xbox bez dokoupené sady s ovladačem nepřehrál. V obchodě najdete hry pro PS2 (přes dvě stě titulů), GameCube, původní Xbox i Dreamcast.
Čtyři generace v číslech
Data uvedení platí pro Evropu. Prodeje jsou celosvětové a v posledním sloupci je, kolik kusů z nich se prodalo v Evropě.
| Konzole | V Evropě od | Procesor | Paměť | Hry na | Prodáno | Z toho Evropa |
|---|---|---|---|---|---|---|
| NES | 1986–1987 | 1,66 MHz (PAL) | 2 KB | cartridge | 61,9 mil. | 8,3 mil. |
| Master System | 1987 | 3,58 MHz | 8 KB | cartridge, karta | 20,8 mil. | 7,0 mil. |
| Mega Drive | září 1990 | 7,6 MHz | 64 KB | cartridge do 5 MB | 34,1 mil. | 8,4 mil. |
| Super Nintendo | duben 1992 | 3,58 MHz | 128 KB | cartridge do 6 MB | 49,1 mil. | 8,2 mil. |
| Saturn | červenec 1995 | 2× 28,6 MHz | 2 MB | CD | 9,3 mil. | 1,1 mil. |
| PlayStation | září 1995 | 33,9 MHz | 2 MB | CD (~650 MB) | 102,5 mil. | 31,1 mil. |
| Nintendo 64 | březen 1997 | 93,75 MHz | 4 MB | cartridge do 64 MB | 32,9 mil. | 6,4 mil. |
| Dreamcast | říjen 1999 | 200 MHz | 16 MB | GD-ROM (~1 GB) | 9,1 mil. | 1,9 mil. |
| PlayStation 2 | listopad 2000 | 294,9 MHz | 32 MB | DVD | 160 mil. | 55,3 mil. |
| Xbox | březen 2002 | 733 MHz | 64 MB | DVD + 8 GB disk | 24,7 mil. | 7,2 mil. |
| GameCube | květen 2002 | 485 MHz | 40 MB | mini DVD (~1,5 GB) | 21,7 mil. | 4,4 mil. |
Prodeje pocházejí z databáze VGChartz (stav k 27. 10. 2026). U Nintenda a Sony se celková čísla shodují s oficiálními údaji výrobců, u Segy a Microsoftu jde o odhady. Odhadem jsou i evropská čísla u všech konzolí. Za sedmnáct let se paměť zvětšila ze dvou kilobajtů v NES na 32 megabajtů v PS2, tedy šestnáctitisíckrát. A ještě jedna zajímavost z VGChartz: PlayStation 2 se v Evropě prodalo víc než v Severní Americe, 55,3 milionu proti 53,7.
Proč si dnes pořídit starou konzoli
Nejjednodušší důvod je, že většinu těch her jinak nedostanete. Video Game History Foundation spolu se Software Preservation Network v roce 2023 spočítaly, že v Americe se legálně prodává jen 13 procent her vydaných před rokem 2010. U PlayStationu 2 je to 12 procent, u rodiny Game Boy necelých šest. Zbytek existuje jen na původních kazetách a discích.
Druhý důvod je obraz a odezva. Staré hry počítaly s televizí s obrazovkou a nízkým rozlišením. Moderní televize mimo herní režim přidává k odezvě i desítky milisekund, což u plošinovek nebo bojovek poznáte. A světelné pistole jako Zapper k Duck Huntu na plochých televizích nefungují vůbec, protože se spoléhají na přesné časování paprsku v obrazovce. Kdo chce staré konzole připojit k nové televizi, má dnes dobré možnosti: kabel RGB SCART a převodníky typu OSSC nebo RetroTINK, které obraz zdvojí s minimálním zpožděním. Pár redukcí na HDMI máme v příslušenství.
Pak je tu důvod, pro který nemáme studii. Nás prostě baví hrát ve dvou u jedné televize a mít v ruce krabičku s návodem. Podle toho, co slyšíme od zákazníků na burzách, v tom nejsme sami.
Na co si dát pozor
- Baterie v cartridgích. Hry, které ukládají pozice, mají uvnitř knoflíkovou baterii, která vydrží zhruba deset až dvacet let. Když dojde, uložené pozice zmizí. Výměna je běžná oprava.
- Kondenzátory. U některých konzolí stárnou elektrolytické kondenzátory a tečou, nejčastěji se to uvádí u Game Gearu a prvního modelu Mega-CD.
- Disky. Odrazná vrstva cédéčka může oxidovat (disc rot), sběratelé to hlásí hlavně u Mega-CD a Saturnu. Disky skladujte v suchu a mimo slunce.
- Mechaniky. U konzolí na disky se časem opotřebuje laser a motorek. U třicet let staré elektroniky s tím prostě počítejte.
Proč fyzická hra na poličce
U starých konzolí je hra celá na médiu. Zasunete ji a hraje, bez účtu, bez internetu a bez aktualizace. Nedá se to říct o všem, co se dnes prodává. Game-key karty pro Switch 2 jsou fyzické kartičky, na kterých žádná data hry nejsou, slouží jen jako klíč ke stažení.
Digitální obchody se navíc zavírají. Nintendo ukončilo Wii Shop Channel 30. ledna 2019 a nákupy v eShopu pro Wii U a 3DS 27. března 2023. Konami v roce 2015 stáhlo P.T. a od té doby si ho nestáhne ani ten, kdo ho měl v knihovně. Ubisoft 31. března 2024 vypnul servery hry The Crew a hra začala mizet z knihoven hráčů, kteří ji zaplatili. V Kalifornii proto od ledna 2025 platí zákon, podle kterého musí digitální obchod zákazníkovi říct, že nekupuje hru, ale licenci, kterou lze odebrat.
Fyzickou hru můžete půjčit, darovat nebo prodat. Soudní dvůr EU v roce 2016 potvrdil, že původní kopii programu lze dál prodat. Na tom stojí celý trh s hrami z druhé ruky, včetně našeho výkupu. A ceny klasik se zatím spíš zvedají: podle PriceChartingu zdražila průměrná retro hra mezi březnem 2020 a březnem 2021 o třetinu.
Okénko: proč jsem začal u NES
Pár řádků z mé vlastní historie. Michal
Moje herní dětství vypadalo jinak než u většiny kamarádů. Doma jsme nějakou dobu měli Super Nintendo, které nám půjčil bratranec, a k němu dvě hry: Robocop 3 a Tetris & Dr. Mario. Konzole se nakonec vrátila k němu a my s bráchou jsme strašně chtěli nějakou podobnou. Místo ní jsme dostali TV Boy, klon Atari ve tvaru velkého ovladače s hrami napevno uvnitř. V roce 2014 jsem si na svém blogu NMag-or stěžoval, že se hry daly listovat jen jedním směrem a že čtyři tužkové baterie vysál za dvě hodiny.
Když jsem si to po letech chtěl vynahradit, nekoupil jsem si Super Nintendo, ale NES. Bylo to v září 2008 na Aukru, krátce po maturitě, a hned k ní přibylo Super Mario Bros. 3. Tím to celé začalo. První informace jsem bral z českého fanouškovského webu nes.wz.cz, kde jsem pak v knize návštěv sháněl jakékoli cartridge, a potom z YouTube od Angry Video Game Nerda. V únoru 2010 jsem tam psal, že mám kolem tří set her pro NES a nikoho podobného jsem u nás ještě nepotkal. K Super Nintendu jsem se vrátil až potom.
Spoustu her z tohohle článku jsem tak poprvé hrál až jako dospělý, bez dobových recenzí a bez nostalgie, která by mi radila, co se má líbit. Asi proto pro mě byly objevem i ty úplně nejstarší.
Časté dotazy
Jakou retro konzoli si koupit jako první?
Záleží, co chcete hrát. Nejvíc her za rozumné peníze má PlayStation 2, který navíc spustí i většinu her z PS1. Pro dvourozměrné plošinovky a hraní ve dvou je skvělé Super Nintendo nebo Mega Drive. Kdo chce sbírat kompletní knihovnu, má šanci spíš u menších platforem.
Jdou staré konzole připojit k moderní televizi?
Ano. Nejjednodušší je kompozitní kabel, pokud ho televize ještě má. Lepší obraz dá RGB SCART a převodník na HDMI. Počítejte s tím, že světelné pistole na ploché televizi fungovat nebudou.
Proč se textury v hrách pro PlayStation kroutí?
Konzole mapovala textury na polygony bez perspektivní korekce a souřadnice bodů zaokrouhlovala na celé pixely. Je to vlastnost hardwaru a vaše konzole je v pořádku.
Hrají PAL hry na konzoli z Ameriky nebo Japonska?
Většinou ne bez úprav. Konzole těchto generací mají regionální ochranu nebo jiný tvar cartridge. U každé hry uvádíme verzi, a když si nejste jistí, napište nám.
Vykupujete staré konzole a hry?
Ano, všech zmíněných generací. Podrobnosti najdete na stránce výkup her.
Zdroje
Údaje v článku jsme ověřovali ve dvou nezávislých zdrojích, prodeje konzolí jsou z databáze VGChartz. Technické parametry: anglická Wikipedie a technické rozbory architektur konzolí Rodriga Copettiho (copetti.org), NESdev a SNESdev wiki, Sega Retro, Nintendo 64 EVER. Prodeje: Nintendo IR (tabulka prodejů hardwaru), Sony Interactive (korporátní data, web k 30. výročí PlayStationu, listopad 2024). Data a ceny: Computing History (UK), tiskové zprávy Microsoftu a Nintenda, heise.de, PC Games, Gameswelt. Česko: česká Wikipedie, Konzolista.cz, Visiongame.cz, Doupě.cz. Digitální obchody a zákony: Nintendo Support, Engadget, Game Informer, GameSpot, PC Gamer, ABC7, Morgan Lewis, rozsudek SDEU C-166/15. Studie dostupnosti her: Video Game History Foundation (gamehistory.org, 2023). Krabice na obrázcích jsou 3D rendery, které jsme složili z vlastních fotek kusů z našeho studia.
